O autorech

Filip Komorous

Autor textu Sportovních pohádek a iniciátor pošetilého projektu, jakým psaní knihy dětských pohádek jistě je. V minulosti publikoval své literární počiny v několika časopisech a pořadech (Psí víno, Zelené peří atd.), účasnil se pár literárních soutěží i komunitního života mladých literátů. V roce 1998 vydalo nakladatelství Protis sbírku poezie Vše je dovoleno. Po metamorfóze v otce lze považovat sepsání Sportovních pohádek za logický návrat k tvůrčímu psaní.

Hanka Šimonová

Skvělá ilustrátorka, mamka od dětí, nadšená výtvarnice. Ilustrace ke Sportovním pohádkám ztvárnila osobitým stylem naivní dětské kresby oproštěné od jakéhokoliv nadbytečného zkrášlování. Díky Hance mají Sportovní pohádky svojí nezaměnitelnou podobu a tvář, která budí nadšení.

Jaká byla naše motivace stvořit Sportovní pohádky?

O motivaci vytvořit knihu Sportovní pohádky nebyla nouze. V první řadě bylo motivací pochopitelně potěšit děti. Nápad napsat Sportovní pohádky vznikl napůl při večerních čteních před spaním, při nichž občas zaznívaly zajímavé dialogy k tématu a napůl při nesmyslném vysedávání za volantem během dojíždění za prací z města do města. Dětský svět je nádherný a zkusit do něj vnést cokoliv pozitivního ze sebe, bylo jednoznačně velkou výzvou. Dalším důležitým motivačním faktorem při psaní byla chuť vzdát hold velkým sportovním borcům. Zejména v době, kdy (nejen) česká společnost zjevně prochází určitou hodnotovou krizí, jakousi zmateností a neusazeností. Poklona někomu (narozdíl od poklonkování) je sama o sobě v Čechách poměrně cizí prvek, takže i kdyby se v případě Sportovních pohádek jednalo o poklonu nevýznamnou, stálo za to jí vyseknout. A třetím, ne však zanedbatelným motivačním faktorem při psaní, byla chuť dětem trochu přiblížit, že sport je jednoduše fajn a stojí o něm v konkurenci tabletů nebo počítačů alespoň na chvíli zauvažovat. Koneckonců to samé platí i o čtení knížek.